... pohádka začíná

Byl jednou jeden Bůh, a nebyl to obyčejný Bůh. Byl to Bůh, který vládl všem mořím a oceánům. Jmenoval se Neptun.

Vládnout všem mořím a oceánům, to není jen tak. Voda je živel a na zkrocení takového živlu je potřeba něco výjimečného – Bůh a trojzubec. Trojzubec jsou takové veliké mořské vidle se třemi špičkami. A když tím trojzubcem Neptun na někoho ukázal, ten dostal takový strach, že se nahlas zajíkl. Ano, i ryby se nahlas zajíkaly.

Tím trojzubcem udržoval Neptun ve všech vodách pořádek, řád a klid. Jenže klid, to nebylo nic pro Neptuna, zrozeného ke krocení živlů. Občas, pro zábavu, vyvolal na moři bouři a do jekotu větrů se smál hlubokým hlasem. Všichni se báli a prosili Neptuna, aby si vymyslel nějakou jinou, klidnější zábavu.

I přemýšlel Neptun, co by se dalo hrát na klidném moři. Vymyslel zvláštní drsnou hru: Neptunex -- házel tím svým trojzubcem a napichoval na něj ryby. Mistrovský kousek, hodný Boha, byl, když napíchl na každou špičku trojzubce právě jednu rybu -- a každou jinou! Když se mu to povedlo, pak se i nad klidným mořem ozýval Neptunův hluboký smích.

Ale nebojte, milé děti, ty propíchlé ryby nebyly mrtvé. Na konci hry Neptun do písku nakreslil trojzubcem květ života, naskládal na něj chycené ryby a ony opět ožily. Byly jak znovuzrozené a cítily se skvěle.

"Ještě, ještě, my chceme ještě," volaly jedna přes druhou -- a bylo po klidu.

"Mlčte," okřikoval je Neptun, "nebo si s vámi už nebudu hrát."

A tak ryby zmlkly. Některé od té doby nevydaly ani hlásku a těší se, že je Neptun zase někdy vezme do hry.

Když uvidíte němou rybu, můžete si být jistí, že je to ryba, která chce hrát Neptunex.